Kotva
Aktuality
7. ročník soutěže škol ve sběru druhotných surovin
5.9.2019

Střednědobý výhled rozpočtu
Mapa webu
A
A
A

Historie

Vloženo: 21.5.2014 | Zobrazeno: 4488x

Chceme-li zalistovat v knize historie škol,je třeba připomenout,že tradice speciálního školství na Litoměřicku sahá až do období tzv. 1. republiky.
V Litoměřicích existovala až do roku 1938, kdy bylo české pohraničí tzv. mnichovským diktátem násilně odděleno, samostatná dvoutřídní Pomocná škola, která sídlila v budově tehdejší Masarykovy obecné školy.Po obsazení města německou armádou , v ranních hodinách 15. října 1938, dochází mimo jiné k likvidaci a následnému drancování českých škol tento osud se nevyhnul ani pomocné škole. Škola byla „úředně zlikvidována“ a tehdejší řídící učitel Cyril Scheinher byl přinucen vydat veškerý majetek školy i školní dokumentaci německým úřadům.

 

Již měsíc po osvobození českého pohraničí, 20. června 1945, byly v Litoměřicích opět otevřeny české obecné a měšťanské školy. Jelikož bylo při zápisu zjištěno, že mezi žáky z rodin nových osídlenců je řada těch,kteří dříve navštěvovali pomocné školy , nebo třídy, byla 15. září 1945 zatímním dekretem obnovena v Litoměřicích dvoutřídní Česká pomocná škola, do které bylo v době vzniku zapsáno 22 žáků. Prvním řídícím učitelem byl jmenován Jan Trejbal. 
Zahájení vyučování bylo provázeno značnými problémy a těžkostmi. Škola byla zpočátku situována do budovy v Komenského ulici č. 4, kterou původně najal od zdejší diecéze Spolek pro péči o slabomyslné v Praze, pro zřízení Ústavu pro hluchoněmé. 

 

                                         Dnešní podoba budovy v ulici Komenského

Uprostřed přípravných prací k otevření školy však Místní národní výbor v Litoměřicích dal již zmiňovanou budovu k dispozici štábu Rudé armády (od r. 1943 již Sovětské armády – pozn. autora). Pomocná škola s internátem se narychlo stěhuje do propůjčené budovy v Leninově ulici č. 30 (dnes ulice Masarykova –pozn. autora), která za války nejprve sloužila německé pomocné škole,později zde byly zřízeny ubytovny pro německé uprchlíky ze Slezska.

Pravidelné vyučování tak mohlo být zahájeno až 15. září 1945. Z důvodu neodpovídajících prostor a na základě intervence zemského školního inspektora, byla škola nakonec přece jen přesunuta (po uvolnění prostor štábem Sov. armády) do původně navrhované budovy v Komenského ulici č. 4. Zde začalo pravidelné vyučování 21.ledna 1946. V této době navštěvovalo školu již 74 žáků.

Pomocné školy byly Výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 25. října 1948,č.II/1-889/13 1948, přejmenovány na Zvláštní školy. Litoměřická Zvláštní škola byla v té době šestitřídní se 149 žáky a byla ji stanovena spádová oblast: Litoměřice, Pokratice (tehdy ještě samostatná obec – pozn. autora), Mlékojedy, Trnovany, Žitenice, Žalhostice, Kamýk.

21. ledna 1950 se škola ještě na krátký čas vrátila do bývalého působiště v tehdejší „Leninově ulici“ č. 30 (po výpovědi z diecézní budovy z důvodů potřeby církve po příchodu p. Trochty - později kardinál - pozn. autora). Zde setrvala do doby vystěhování nájemníků a adaptace budovy v hodnotě 300 000 Kč, která byla škole přidělena v ulici Šaldova č. 6. Zástupce ředitele školy p. Doležal hodnotí dobově situaci takto : „Přesídlení školy zasáhlo silně do života na škole. Pro novou výchovu žactva se otevřely nové možnosti, jichž bylo také náležitě využíváno(dvůr,hřiště,zelinářská zahrada a sad,dílna,šatna,kuchyně atd.)“ (kronika školy s.38 – pozn.autora)
Do konce školního roku1950/51 byly úpravy i organizační práce na budově dokončeny a tak školní rok 1951/52 byl zahájen již v novém prostředí i nových podmínkách .

Dobová fotografie školní budovy

Jelikož rozvoji školy přidělená budova svým rozsahem brzy nedostačovala,byla v květnu 1963 přidělena škole ještě vedlejší budova Šaldova 8,kde se po nutných adaptacích začalo učit 15. října 1965.

V této době bylo ve škole vyučováno již 165 žáků. Tyto budovy slouží jako ředitelství současných škol a učebny Základní školy praktické dodnes.

Škola po celou dobu existence sehrávala nenahraditelnou specifickou úlohu ve výchově i vzdělávání žáků u nichž se projevovaly vzdělávací, vývojové i výchovné problémy. Ke své činnosti využívala mimo běžných učeben velikou zelinářskou zahradu,ovocný sad , školní hřiště a dílny. Na škole pracovaly v minulosti nejrůznější kroužky a zájmové oddíly, jako např. včelařský kroužek, sadařský, fotografický, dovedných rukou, leteckého modelářství atd. 

V roce 1953 v pařníku školy rozkvetl květ bavlníku 

Značných úspěchů bylo dosahováno i v nejrůznějších soutěžích, především sportovních, ale i na pravidelných výstavkách především rukodělných prací.

  

 V lednu 1995 získává škola novou právní formu, stává se příspěvkovou organizací města Litoměřice, od ledna 1996 se stává jejím zřizovatelem Školský úřad Litoměřice. Školní zahrada i školní budovy zůstaly majetkem města.

V září 1996 byla při škole zřízena dvouletá Praktická škola nespecifického zaměření.Toto vzdělávací zařízení umožnilo žákům Pomocných škol a zvláštních škol,kteří ukončili školní docházku v nižším ročníku doplnění a rozšíření všeobecného vzdělání, dát jim základy odborného vzdělání a základy manuálních dovedností. V září 2000 byla dosavadní Zvláštní škola sloučena se samostatnou Pomocnou školou, která byla v Litoměřicích znovu obnovena v roce 1992 a jejíž součástí bylo Speciálně pedagogické centrum. Vznikla tak příspěvková organizace Speciální školy Litoměřice, která byla v roce 2006 současným zřizovatelem Krajským úřadem v Ústí n.L přejmenována na „Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola Litoměřice, Šaldova 6, příspěvková organizace“.


Volně zpracoval PaedDr. Z. Dušek dle kroniky „Samostatné pomocné školy v Litoměřicích“